Život je jako cesta do kurníku,krátká a posraná!

Čekání

7. srpna 2007 v 13:42 | Mary |  Moje básničky
Na lavičce sedím,
do blba tu hladím.
Čekám na svého milého,
až popřeje sestře všeho dobrého.
Těším se až pusinku mu dám,
a ruku svou mu podám.
Pujdeme s polu dál a dál,
a pusinku mu další dám.
Pojedem s polu busem,
a líbat se budeme v kuse.
Těším se na něj těším,
a husí kůže mi po zádech
běží.Ááá právě mu přišla babička,
to zase bude:,,Jak se máte zlatíčka?''
a on odpoví:,,Špatně bez mého zlatíčka.''
Tak tu sedím dál a dál,
a doufám že se ho dočkám.
Hele támhle nikdo jde...
Že by to byl právě on?
Co rozhoupal v srdci ten zvon?
Ano je to on.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mary(admin) Mary(admin) | E-mail | 23. srpna 2007 v 11:40 | Reagovat

Z mojí hlavy,ne z netu!

2 Marwy Marwy | 24. prosince 2007 v 16:40 | Reagovat

xD viz minulá ,,báseň"...bez smyslu,rýmu či dokonce pointy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama